Melancholia a Ordinačka v růžové zahradě..

..Vykuřuju si to ráno takhle před zlínským kinem a čtu festivalový program. Těsně vedle mě si to nacupitala paní na decimetrových jehlách a ráčila vykuřovat taky. Měla mooc hezké letní šaty a tak jsem ji prohlédla svým kritickým okem celou. K mému zděšení jsem zjistila, že se jedná o "Zdenu z Ordinace!" a velmi nápadně mi spadla čelist. (nám maloměšťákům se takovéto příhody nestávají často, takže prosím všechny Pražáky o shovívavost! :D) Milá Dana Morávková si tohoto zděšení všimla a zazubila se na mě od ucha k uchu. Byla jsem v pasti! A k mému (ještě většímu) překvapení jsem pozdravila. Načež Dana pozdravila taky a prohodily jsme pár slov o filmech........jak krásný den..
KUŘILA JSEM S DANOU MORÁVKOVOU!

Jooo a ta Melancholia! Já nevím, za tuhle recenzi mě všichni inteligentní blogeři zavrhnou. No zkrátka a dobře - první polovina byla strašná. Tak strašně strašná, že jsem si navždy slíbila, že mě už nikdy 86% na čsfd nepřesvědčí jít na film za 150. (za to jsem mohla mít rukáv z té košile, co jsem dneska viděla! >:( )
Nechci ani zmiňovat to, že ty pitomé nachos za 70 byly odporně zeschlé a po jejich požití mi bylo na zvracení. (bylo by na knoflíky) Této potřebě značně dopomohl fakt, že Trier si vymyslel super novou techniku zvanou "návrat k ruční kameře", takže se mi ta ohyzdná Kirsten Dunst na plátně třásla. Naštěstí se ve mě s druhou půlkou něco zlomilo. Nachos slehly a s částí Claire přišlo i mé nadšení pro Trierovo neskutečné estetické cítění. Doufám, že apokalypsa je opravdu takhle krásná...
...a že Kirsten fakt, nosí takovéhle gumáky...

Jednou, až budu moc bohatá, si koupím všecky věci od Christophera Kanea a stanu se mimozemšťankou. To bych si moc přála. Svoje fotky pro Vás nemám (mehehehéé :D ) ale jistě nějaké brzy nafotím, když mám teď 4 měsíce zevl.

Au revoir!